Čtenářský deník


 

Jinde

Sbírka povídek, Meta 2016

Vydala ji Meta a knížku jsem dostala. Nic o multikulturní výchově se mi číst nechtělo, a to i přesto, že poznání jiných kultur považuji pro prevenci rasismu a antisemitismu za zásadní.

Nakonec mě zlákala jména autorů, spisovatelů, výtvarníků… knihu jsme tedy nenapsali my z nějaké neziskovky.

Mám ráda Chaima Cigana, už z doby, kdy napsal dle mě nejdepresivnější příběh s dětským hrdinou - Žákovskou knížku - a před lety to vydal pod svým neliterárním jménem Carol Sidon. Jinde je sbírka povídek. Začala jsem Chaimem Ciganem. Bez domova. Nechci číst o imigrantech, ale chci číst Sidona. Žádní imigranti. Varšavské ghetto v době II. světové války, do nějž přijíždí transport z Terezína. Vystrašení lidé čekají válkou zničené město, místo toho se ráno probudí v synagoze, do níž kráčejí svátečně oblečení polští Židé. Nově příchozí otrhaní (byť někde doma kdysi vzdělaní a uznávaní) přivandrovalci se jim ani v nejmenším nelíbí. Nakonec ale zvítězí solidarita a zbídačeným poutníkům nabídne polský židovská komunita tzv. humanitární pomoc. Dostanou najíst, jsou uloženi do tepla, mohou na náklady varšavské obce odjet do Prahy. Nikdo z Poláků ale nerozumí tomu, co se těm českým Židům vlastně stalo. Úplně tomu nerozumí ani ti, kteří se s nadějí vrací do Prahy. Konec povídky sem napsat nemůžu, nemůžu na něj ale přestat myslet.

Stejně tak i na další příběhy, i když některých z nich odkapává sladkobolnost. Ve škole jsem je ještě nikomu nečetla, ale asi se to brzy stane. Ráda bych toho Cigana s někým probrala.


 Harry Potter a prokleté dítě

Divadelní hra podle příběhu J. K. Rowlingové

Skoro bych knihu zařadila do rubriky „Přečetli jsme za Vás.“ Prostě jsem neodolala, koupila si ji za docela dost peněz, přečetla během dvou večerů a už v průběhu druhého přemýšlela, zda si knihu vezmou ve školní knihovně (nejlépe i s paragonem) – nevezmou, už ji mají.

Knihy o Harrym Potterovi považuji za skvělou ukázku dětské literatury – mají napínavý děj, je-li někde nějaký detail, pravděpodobně se později ukáže jako klíčový pro další epizodu. Postavy se vyvíjejí. Motivy se prolínají… a popisované jídlo láká k ochutnání.

Je pravda, že u divadelní hry jsem nic podobného nečekala. Jen jsem byla zvědavá, jak to s Harry Potterem bylo dál. Něco jsem se dozvěděla. Vzal si Ginny, to už vlastně víme z posledního dílu. Měl syna Albuse Severuse, a toho právě jde. Harryho dohnala prostřednictvím jeho mladšího syna minulost, píše se v upoutávce. Ale ani po přečtení celé divadelní hry mi není jasné, proč ho ta minulost musela dohnat. Zajímalo mě, jak to celé dopadne. Ale to je asi tak všechno. Těžko uvěřitelné dialogy a podivné dějové střihy bez jasné logické návaznosti. Je možné, že i tady má Rowlingová druhý plán. Ale upřímně, nechce se mi ho v záplavě nějakých slov a vět hledat. Navíc, postavy stárnou se čtenářem. To, co jsem na nich měla ráda, zůstalo kdesi v lavicích Bradavic. Možná jediné, co je z divadelní hry uvěřitelné, je atmosféra manželství po X letech a rodičovské problémy s dospívajícími. Ale o tom pojednávají i sofistikovanější knihy.


 Strážci příběhů

Mechtild Gläserová

Příběh začíná v Německu. Amy se svou matkou Alex odjíždějí na Shatlandské ostrovy, kde žije Alexina matka. Amyna babička, které o své vnučce nic neví, a vnučka neví nic o ní. Za noční bouře přístane Amy na ostrově. Potud je příběh vyprávění zraněné dospívající dívky, které není mezi spolužáky oblíbená, a navíc se setkala i s šikanou. Ve stejné době maminku Alex opustil přítel. Příjezdem na ostrov se všechno změní. Amy zjistí, že jejich rodina má zvláštní nadání - mohou vstupovat do příběhů a strážit je. Otázka, proč je třeba příběhy strážit, zůstává nezodpovězená, byť i ji si hlavní hrdinka klade. Nicméně prostor slavných knih a literárních postav nabízí prostředí pro napínavý příběh. Při čtení si možná zatoužíte znovu přečíst Knihu Džunglí nebo Utrpení mladého Werthera.Autorka pracuje s mnoha fikčními světy a v každém z nich ukazuje stěžejní bod literárního příběhu - ne záplatku, ale místo, které umožní, aby příběh pokračoval tak, jak ho známe. Co by se muselo stát na začátku Kafkovy Proměny, aby se příběh změnil? Krom toho, že jsou Strážci příběhu napínavou četbou, vhodnou zvláště pro děvčata (hlavní hrdinka krom toho, že má prostor projevit statečnost a zvláštní nadání, prožije i svou první lásku), mohou inspirovat k četbě zmíněných knih a současně nabídnou řadu zajímavých aktivit pro dílnu čtení (např. co je hned na začátku Vašeho příběhu důležité? Bez čeho by se příběh nerozvinul tak, jak ho znáte? )